Výstava ELEGANCE - Jan Rapin & sochaři
(US) Galerie SOCHÁRIUM pořádá jubilejní výstavu ELEGANCE, která u příležitosti 70. narozenin malíře Jana Rapina nabídne dosud nejucelenější prezentaci jeho díla v Novoměstské radnici v Praze 2.
Projekt představí reprezentativní výběr z autorovy tvorby napříč obdobím jeho umělecké dráhy a umožní nahlédnout na vývoj jeho osobitého malířského rukopisu v širších souvislostech. Expozice bude rozdělena do dvou částí – v prostoru Galerie v přízemí budou prezentována díla z posledních deseti let, zatímco v Galerii ve věži budou jednotlivá patra členěna do tematických celků. Návštěvník tak projde Pánským salónkem, vstoupí do Klubu gentlemanů, ocitne se v Síni hudby a tance a nahlédne i do ateliéru autora.
Výstava však nebude pouze sólovou prezentací. Prostor citlivě doplní vybraná sochařská díla autorů, které galerie dlouhodobě zastupuje – například Zdeňka Legnera, Barbory Fausové, Vítězslava Odstrčila a dalších. Jejich práce vstoupí do přirozeného dialogu s Rapinovou malbou a nabídnou návštěvníkům oživení celé expozice.
Katalog výstavy
Katalog je v současnosti pouze částečně naplněn a bude se postupně doplňovat až do zahájení výstavy.
Podmínky prodeje zde.
📅 Termín výstavy: 7. 5. – 31. 5. 2026
Otevírací doba: út – ne | 10:00 – 18:00 (mezi 12. - 13. hod 30 minut polední pauza)
Vstupné:
Galerie v přízemí: plné 50 Kč (zlevněné 20 Kč, rodinné 100 Kč)
Galerie ve věži: 100 Kč (zlevněné 70 Kč, rodinné 200 Kč), cena zahrnuje i výhled z věže Novoměstské radnice.
🥂 Vernisáž: středa 6. 5. 2026 od 18:00 (na pozvání)
🧑🎨 Setkání a rozhovor s autorem: neděle 17. 5. 2026 v 15:00 (otevřeno veřejnosti)
📍 Místo konání: Novoměstská radnice – Galerie v přízemí & Galerie ve věži
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Vchod do Galerie v přízemí z průjezdu Novoměstské radnice z Vodičkovy ulice. Vchod do Galerie ve věži přímo z Vodičkovy ulice.
Jan Rapin (1956)
Narodil se v roce 1956 v Praze. Malbě se věnoval již od gymnaziálních studií. Studium na Akademii výtvarných umění mu z politických důvodů nebylo umožněno, přesto se vypracoval mezi respektované malíře a grafiky současné výtvarné scény.
Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, anatomii na střední zdravotnické škole a malbu u Petra Hany. Jeho největšími inspiračními zdroji ale byly především malby vrcholného baroka prezentovaného zejména Petrem Brandlem. Ve svém vývoji ale vycházel i z inspiračních zdrojů moderní malby, především Paula Gauguina, André Deraina či českého Kubišty. Velmi blízká mu pak byla poetika díla Jana Zrzavého a Vladimíra Komárka, který mu byl navíc nejen přítelem, ale i otcem, ačkoliv oba malíři pracovali zcela svébytně a samostatně.
Hlavními tématy jeho obrazů jsou smyslné a tajuplné ženy, svět hudebníků a karbaníků, zátiší s nástroji a předměty, které jako by nesly lidské vlastnosti, ale také biblické motivy.
Jana Rapina inspiruje samotná podstata života a touha po kráse a harmonii, jež prostupuje celým jeho dílem.
Autor realizoval více než 130 samostatných výstav, z toho více než třetinu v zahraničí. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých i veřejných sbírkách ve více než 25 zemích světa.
Autorské slovo k výstavě:
VÝSTAVA ELEGANCE
JAN RAPIN CONTRA TORRENTEM
Střídmost je sestra talentu napsal kdysi jeden významný muž a měl víc než pravdu. A tak se tímto heslem snažím, ač ne vždy vědomě řídit. K vyjádření toho, co mám na mysli, stačí vždy skromné prostředky. Několik barev. Obsah. Tím se myslím dostávám na pozici svých kolegů, kteří žili a pracovali několik set let přede mnou. Dnešní doba umění nepřeje, zejména pak ne tomu, které se programově odlišuje od tzv. moderního. Tedy toho, které zastírá neumětelství nechutnostmi. Umění se nevyvíjí, tvrdil kdysi jeden z význačných malířů dvacátého století. Kdyby se vyvíjelo, takový Rembrandt nebo Rubens by byli dávno zapomenuti v propadlišti dějin. Ale není tomu tak. Z toho plyne, že každý nový adept malířského řemesla se musí s těmito velikány poměřit. A tak se o to snažím. Hned na počátku jsem si vybral cestu, po které šli staří mistři, bez ohledu na moderní ismy a této cestě jsem věrný už půl století. Ano, narodil jsem se v polovině století minulého, takže při dnešním představení jsem už vlastně takovým muzeálním kouskem. Nikdy jsem nešel cestou kolektivní prezentace, nikdy nespatřoval svoji budoucnost zaštítěn hejnem generačních souputníků. Snažím se mít na paměti, že umění má povznášet, naplňovat, dávat naději a podtrhovat smysluplnost života, a to prostřednictvím krásných artefaktů, ke kterým se diváci budou vždy rádi vracet. Vycházejíc ze svého osobitého stylu snažím se mimo jiné naplňovat pojem elegance uvedený v záhlaví.
Už dávno není doba, kdy jsem se radoval z každé nové prezentace svých obrazů, ať už to bylo v Praze, Paříži, New Yorku, Římě, Oslu či Antverpách. Výstav přibývalo a já jen věřím, že má práce má stále co nabídnout vnímavým lidem. Chci rozdávat radost a potěšení ze svých obrazů už jen proto, že těch ohavných je na světě dost a dost. Okolí mne bohužel někdy vnímá jako narušitele modernity a progresivistických pořádků. Ať už jde o malíře nebo byrokraty. A tak se můžeme vrátit k titulku, který prezentuje heslo Salmů, jednoho z nejstarších a nejurozenějších evropských aristokratických rodů, a které si myslím mohu po mnoha letech práce směle osvojit i já. Contra torrentem – proti proudu.